Gerylla01

Rite of Passage

Část 3.

Harry dlouho stál jako zařezaný, než přiměl své nohy k pohybu. Ruka ho stále brněla v místě, kde se ho Snape dotkl. Nepřítomně si ji promnul zatímco následoval Snapea do druhé místnosti. Oheň ho zvláštně hřál na zádech, ale zbytek jeho těla se stále chvěl zimou.
Upřímně neměl ani tušení, co má čekat.

Samozřejmě něco slyšel z vyprávění Ronových bratrů, o tom, co může očekávat od rituálu Poprvé, ale Freda a Georgeho spíše podezříval, že trochu přehánějí. Přesto byl nervózní. Znal základní mechanismus co by asi měl dělat a už jen to samotné bylo dost, aby ho polil studený pot.

Je na tohle opravdu připravený? Možná se měl držet Hermioniny rady a počkat. Ale nemohl přece čekat až do konce školního roku, zatímco kolem něj celá škola krouží jako supi nad obzvláště šťavnatým kouskem masa.

Ne. Ať to znělo jako jakékoli klišé, byl jediný způsob jak si zachovat zdravý rozum a respekt do rána. Dveře se otevřely do úzkého obývacího pokoje lemovaného regály s knihami, na který navazovala krátká chodba končící vysokými dřevěnými dveřmi. Snape je otevřel, aniž by se ohlídnul a zmizel uvnitř; Harry musel popoběhnout, aby ho dostihl.
Uvnitř byla Snapeova ložnice. Harry se zastavil ve dveřích s pocitem, že vstupuje na zakázané území. Snape nedal najevo, že by si všiml jeho zaváhání. Vešel do pokoje a hůlkou rozžehnul oheň v krbu, stejně jako nízké svíce na stěnách. Harry tiše sledoval, jak se Snape otočil na něj, částečně ozářený tajemným světlem plamenů.

„Pojď dovnitř, a zavři dveře.“

Harry těžce polknul a zavřel za sebou dveře. Jeho pohled zabloudil k velké posteli, která stála v pravé části místnosti. Byla zhruba čtvercová a pokrytá přikrývkami a polštáři, s umělecky vyřezávaným čelem z tvrdého tmavého dřeva. Baldachýny vypadaly tence a vzdušně, a byly svázány v rozích postele.
„Nepokouše tě,“ řekl Snape s úsměškem.

Harry se překvapeně odvrátil od postele. Snape nyní stál přímo před ním, a Harryho srdce začalo zběsile bít. Náhle měl sucho v ústech a nemohl polykat. Měl nutkání uhnout, když Snape zvedl ruku, aby se dotkl jeho tváře.

Snapeovy prsty se zastavily jen kousek před jeho obličejem. Snape přimhouřil oči, když viděl, jak sebou Harry trhnul, i když se to viditelně snažil potlačit. Spustil ruku a sevřel ji v pěst.

 „Nemusíš tímto projít, pokud se ti ta idea hnusí,“ řekl ostře a Harry ucítil záchvěv paniky, že jeho zaváhání zapříčiní, že ho Snape pošle pryč.

„Ne,“ řekl a přinutil se podívat se Snapeovi do očí. Překvapilo ho, jak málo musel zvednout oči; on a Snape byli skoro stejně vysocí. „Bylo by to stejné s kýmkoli jiným. Já jen... Já ne...“ frustrovaně se odmlčel, nevěda jak vysvětlit napětí uvnitř sebe.


Zdálo se, že se Snapeův pohled změkčil, i když jen trochu. "Není třeba se bát, Harry."

A bože, jak divné bylo slyšet Snapea jak ho nazývá křestním jménem?

"Jak jsem řekl; pokud si to rozmyslíš - cokoli - stačí říct. Ujišťuji tě, že nemám potěšení v násilném braní si nevinných."

Díky tomuto ujištění se Harry trochu uvolnil. Pomohlo vědění, že to může kdykoli zastavit. Dalo mu to aspoň malý pocit kontroly, když původně předpokládal, že nedostane žádnou.
"Nevím co dělat," přiznal tiše a stále se díval Snapeovi do očí.

Cítil jak se mu tělem rozlévá zvláštní teplo, jehož původ nedokázal vysvětlit.

Snapeovy rty se zkroutily do něčeho, co vypadalo skoro jako úsměv. „Tuhle noc budeme dělat mnoho věcí,“ řekl jemně. Natáhl se pro Harryho ruku, otočil ji dlaní vzhůru a vyhrnul mu rukáv k předloktí. „Pokud ti cokoli co budeme dělat bude vadit, stačí dát mi to vědět a pokročíme k něčemu jinému. Tohle je tvá noc, Harry.“

Harry se zadrhl dech v hrdle, když Snape dvěma prsty přejel po kůži vnitřní strany předloktí, od lokte po zápěstí. Poté to udělal znovu a Harry musel potlačit třes. Nevědomky sevřel prsty.
„To je skvělý,“ zašeptal. Teď mu vůbec nevadilo, že Snape stojí tak blízko. Nepochybně na tom bylo něco divného, že se ho tento muž dotýkal tak jemně; ale byla to vlastně Snapeova povinnost, ne snad? Naučit ho různé způsoby jak cítit potěšení?

Harry ucítil náhlý záchvěv hořkosti při myšlence, že Snape tohle dělá jen protože musí, protože to tradice vyžadovala. Musí to pro něj být muka starat se o Harryho potěšení tímto způsobem, když v minulosti věnoval tolik se času, aby cítil co nejmizerněji. Ale alespoň se dotýkal Harryho, a ne nějakého bezejmenného idolu. To bylo bezesporu to nejlepší, v co Harry mohl kdy doufat.

Ta myšlenka byla dostatečně rušivá, že Harry skoro nepostřehnul, že se Snape naklonil aby ho políbil. Cítil Snapeův horký dech na své tváři jen chvíli předtím než byly jejich rty spojeny. Byl tak ochromený faktem, že ho Snape líbá, že zůstal naprosto zkoprnělě stát, když se Snapeův jazyk dotkl jeho spodního rtu.

A oh... To vůbec nebylo to, co Harry čekal. Zavřel oči a trochu se naklonil dopředu, doufajíc, že to Snape udělá znovu. Olízl si ret a uvažoval, jestli na něm ucítí Snapea. Měl pocit, že zaslechl Snapeův tichý smích, než se Snape naklonil, aby ho políbil znovu.

Harry měl pocit, jakoby se mu rozpouštěly kosti, když se Snapeova ústa setkala s jeho. Znovu cítil Snapeův jazyk, rychlý a vlhký proti jeho rtům. Tiše zasténal a instinktivně pootevřel ústa. Snapeova ruka mu svírala zápastí a Harry kolem ní obtočil prsty, vděčný za nějaký pevný bod, o který se mohl opřít, zatímco ho unášely neznámé pocity.

Měl pocit závratě a v ústech cítil nyní Snapeův jazyk. Harry mu polibky oplácel jak nejlépe dovedl, dokazujíc mu, že se mu to líbí. Nikdy ho nikdo takhle nelíbal – ne tak hrubě, tak hladově – až mu ta síla brala dech. Když se Snape nakonec odtáhl, Harry zrychleně oddechoval.

Když se Snape tentokrát dotkl jeho tváře, Harry se neodtáhl. Jeho brýle byly zamžené díky jejich horkým dechům, ale bylo mu to jedno. Snapeovo tělo před ním bylo teplé, bylo to zvláštně uklidňující.

"Jsi připravený?" zašeptal mu Snape do ucha. Na jeho hlase bylo něco hypnotického; zněl hluboce a rozechvíval Harryho nervy.

Harry se zhluboka nadechl a poté pomalu řekl. "Ano."

Snape ho jemně odtáhl ode dveří. „Tak se svlékni,“ navrhl a přejížděl palcem přes Harryho dlaň. Harry stiskl prsty, když se Snapeovy rty dotkly jeho čelisti. „Pojď do postele.“

~ * ~

Snape by si ani v nejdivočejších snech nepředstavoval, že Harry bude tak vnímavý.
Určitým způsobem se mu zalíbil způsob, jak se ho Harry dotýkal. Snape vůči němu cítil zvláštní vlnu odpovědnosti. Neubránil se pocitu, že Harry v celém svém životě pocítil jen málo něžnosti, což se vůbec neshodovalo s obrázkem, jaký si o něm Snape udělal za všechny ty roky. Zapomenout na jejich rozpory však bylo lehčí, než si Snape myslel ještě před hodinou a půl.

Možná to byl způsob jakým mu Harry přenechal vedení, nebo to bylo tiché překvapené „Oh!“, které ze sebe vydal, když ho Snape políbil. Harry vypadal, že si váží všeho co pro něj Snape udělal, jakoby žíznil po dotecích všechny ty roky. Ve Snapeových očích vypadal až nepříjemně nevinný.

Harryho prsty se váhavě posunuly k přezce jeho hábitu a Snape fascinovaně sledoval, jak ji opatrně rozepnul, svlékl hábit a položil přes opěradlo židle. Harry vyklouzl z trička aniž by zvedl oči od podlahy a Snape si všiml nesmělého červenání, když si začal rozepínat kalhoty.
Aby Harryho uchránil rozpaků zatímco se svlékal, obrátil Snape svou  pozornost  k vlastnímu oblečení. Svlékl si hábit a odložil jej stranou, urovnal záhyby právě když slyšel Harryho vlézt do postele. Jen chvíli mu trvalo než se zbavil zbytku oblečení a poté se otočil, aby se podíval na Harryho.

Rozhodně to bylo příliš dlouho, co měl Snape v této posteli partnera.
Pohled na bledého Harryho ležícího na povlečení způsobil lehké chvění někde uvnitř něj, a dech se mu zadrhl v hrdle, když přešel k posteli.

Harry ho pozorně sledoval s doširoka rozevřenýma očima, těžce dýchal, a ačkoli stále vypadal nervózně, nebyl na něm znát strach. Jeho tělo s ladnými křivkami bylo osvíceno světlem z krbu, a Snape už teď byl tvrdý, aniž by se ho dotkl. Harry sám měl částečnou erekci, což Snape považoval za velmi dobré znamení; nechal své oči chvíli prozkoumávat právě tuto část Harryho těla, a opájel se pohledem na mladý penis vyvstávající z porostu hnědých zakroucených chloupků.

Už ne chlapec, dávno ne.

Snape se opřel rukou o chladnou kovovou část nebes postele a přejel po ní prstem, aby se trochu sebral. Znovu měl sucho v ústech. Přiškrceně polknul a uvažoval, jak má dopekla začít. Vyučovat lektvary uměl bez zaváhání, ale tohle...

Harry se mu díval do očí, skoro vyzývavě, Snape si uvědomil, že zírá už hodně dlouho. Na Harryho tvářích byl slabý ruměnec a Snape se přinutil utlumit hlad sálající z jeho pohledu, zatímco přešel na stranu postele.

„Vadí ti, když se na tebe dívám?“ zeptal se a sedl si na kraj matrace. Potěšilo ho, že se Harry neodtáhl.

„Ne.“


Harryho oči byly sice rozšířenější než obvykle, ale nyní vypadal klidněji. Prohlížel si Snapeovo tělo a pozastavil se u určité části, takže se Snape musel držet, aby se  pod tímhle zkoumavým pohledem také nezačervenal.

„Myslím, že jen... nejsem zvyklý, aby se na mě lidé takhle dívali.“

„Jak?“ Snape zkusmo položil ruku na Harryho stehno hned nad kolenem a lehce ho palcem pohladil.

Harry se zajíknul. „Takhle.“

Snape zaujatě sledoval, jak si Harry skousl spodní ret, na němž mu zůstaly otisky zubů. Chvilku mu trvalo, než začal znovu volně dýchat. Natáhl nohu, pobízejíc ho tak k dalšímu zkoumání.

Tak netrpělivý. Snape zjistil , že se mu třese ruka, a musel bojovat s nutkáním přišpendlit Harryho na matraci a prostě si vzít, co je mu tak nestydatě nabízeno. Musí to být celá věčnost, co měl to potěšení mít v této posteli někoho dalšího, a nevěřil, že by ji kdy sdílel s někým tak... rozkošným. Milenci jako Harry by měli být rezervováni pro perfektní Nebelvíry, kteří vždy dostanou co chtějí. Ne pro Snapea, ze všech lidí, i když jen na jednu noc.

“Co chceš, Harry?” zeptal se tiše, a cítil záchvěv vzrušení, když si Harry navlhčil rty.

„Mohl byste... mohl bys mě znovu políbit?“

Ah. Bože. Taková nevinnost. Ale ano, Snape ho rozhodně může znovu políbit. Tolikrát, kolikrát mu to jen dovolí.

A bylo neuvěřitelně povzbuzující jak se Harry vzepřel na jednom koleni, aby se natáhl ke Snapeovi, který se k němu naklonil. První dotek chlapeckých rtů byl jako nirvána, teplý, vlhký a šíleně jemný, a Snape je ochutnával a jemně olizoval, a vymámil z nich zvláštní zasténání, které vibrovalo kolem jeho jazyka. Snape ovinul ruku kolem Harryho krku a jemně ho zatlačil zpět, sám se položil vedle, aniž by se jejich ústa rozpojila zatímco se líbali.  
Snape strávil několik minut prozkoumáváním zákoutí Harryho úst pomocí svého jazyka, ochutnával jeho chuť, než Harryho jazyk jemně navedl k prozkoumávání svých vlastních úst. Harry postupoval váhavě, vzhlédl k němu zamlženýma zelenýma očima, a ani trochu neprotestoval, když mu Snape sundal brýle a odložil je na noční stolek.  Harry se docela rychle učil, že? Jen škoda, že mu to takhle nejde v lektvarech...

Všechny myšlenky se rozplynuly, když se Harryho nohy ovinuly kolem něj a jejich těla se přimknula k sobě. Snape se na chvíli musel odtáhnout, aby se nadechl, poté, co se k němu náhle přitiskla všechna ta teplá pokožka. Harry byl menší než on, jeho tělo bylo méně kostnaté, plné šlach a pevných svalů získaných během několika let hraní famfrpálu. Snape v tomto sportu nikdy neviděl žádný smysl, ale rozhodl se, že by měl svůj názor přehodnotit, pokud je tohle výsledkem.

Snapeovu mysl zaplnily vzpomínky, které zastiňovaly potěšení, které prožíval z Harryho dotyků. Snapeův První byl starší zmijozelský chlapec, který se rozhodně nějak zvlášť nezajímal o Snapeovo potěšení. Snapeovy vzpomínky byly zamlžené časem, ale pamatoval si, že jeho Poprvé bylo rozhodně nezapomenutelnou událostí, ačkoli bylo spojené s nezanedbatelným množstvím bolesti.

Možná proto se nyní dotýkal Harryho s takovou jemností. Něco na způsobu, jakým se Harry choval na začátku večera, mu napovědělo, že se mu v jeho životě dostalo jen málo něhy, a snad právě proto chtěl Snape předčit Harryho očekávání, které mohl mít když se rozhodl pro tento krok. Překonat představy o bezcitnosti svou ohleduplností a něžností... Byla to dobrá záminka pro hlazení, hýčkání a poznávání tvarů těla, které bylo svěřeno do jeho péče. 
Harry zamumlal něco nesrozumitelného a položil svou tvář na Snapeovo rameno a rukama ho pevně objal. Boky pohyboval proti Snapeovi, jakoby to činil nevědomky, a zasténal do rozžhaveného prostoru mezi jejich těly.

„To je v pořádku, Harry,“ řekl Snape a rukou přejel po napjaté křivce zad mladšího muže. Vtiskl polibek do Harryho vlasů, aby ho uklidnil. „Je normální, že se cítíš dobře. Klidně dělej  co chceš. Cokoli potřebuješ...“

Harry vydal přiškrcený zvuk a přitáhl si Snapea blíže k sobě a s vyšším úsilím pohyboval boky proti Snapeovým. Snape pokrčil koleno a dal mu tak něco, proti čemu se mohl třít. Harryho prsty se zaryly do jeho zad jako známka ocenění a Snape syknul, když mu jeho nehty na kůži zanechávaly mělké škrábance. Ještě několik pohybů a Harry v jeho objetí náhle ztuhl, každý sval v jeho těle se zachvěl jen chvíli před tím, než Snape ucítil záplavu teplého vlhka mezi jejich těly. Harry hlasitě sténal přes sevřené zuby, a Snape ho držel, prsty se prodíral jeho černými vlasy a do ucha mu šeptal povzbuzující slůvka.

Oh, bože, byl ztracený.

Když se Harry v jeho objetí uvolnil, Snape přitiskl tvář k jeho hebkým vlasům, a cítil jak se slabé záchvěvy toho štíhlého těla přelévají do něj. Nemohl si pomoct s myšlenkou, že by se na to mohl lehce navyknout, a to bylo nebezpečné pomyšlení. Nebezpečné a nesmyslné; protože příliš dobře věděl, že ať se mezi nimi dnes v noci odehraje cokoli, se svítáním to zmizí.
Ale to mu nezabrání v tom, aby si to užil, dokud to trvá.
Poslední komentáře
02.12.2009 21:36:58: ve stručnosti: díky všem za ohlasy, povzbuzuje mě to v dalším překládání smiley${1}
01.12.2009 21:13:31: kdy bude další? já jenom že termín max. 4 dny už byl...smiley a já se děěěsně těším na závěr...smiley...
30.11.2009 07:35:05: Nádherná povídka, děkuji za překlad
30.11.2009 07:31:13: Omlouvám se. ale zaznamenala jsem tvůj nový překlad teprve včera večer, takže mi chvíli trvalo než j...