Gerylla01

Rite of Passage

Část 5.

Poslední kousíček... díky všem za komentáře, snad se líbilo :-)
Teď mám v plánu něco pro příznivce trochu jiného "žánru", a to povídku In Care Of.
------------------------------------------------------------------------------------------

Harry na chvíli zavřel oči a uvažoval, kolik může být hodin. Nevypadalo to, že by oheň v krbu nějak zvlášť pohasl, ale to mohlo být spíše tím, že je začarovaný, než že aby se podle něj dal určit uplynulý čas. .

 

"Jak se cítíš?" zeptal se Snape jemně.

 

Harry o té otázce musel chvíli popřemýšlet. Jak se cítil? V teple, momentálně, a v bezpečí. Chráněný. Zpocený, uspokojený a totálně vyčerpaný, a jeho nervy byly stále rozechvělé právě doznělým orgasmem.

 

"Dobře," odpověděl a zvedl hlavu, aby se mohl podívat Snapeovi do očí. A zamračil se, nelíbil se mu Snapeův prázdný pohled

 

Ale ruka stále hladící jeho vlasy vypovídala o něžnosti, kterou si Harry pamatoval z jejich milování, a to určitým způsobem uklidnilo. Překvapilo ho, že se s ním Snape miloval, a že si prostě jen nezval jeho panenství, jak čekal.

 

"A ty?" zeptal se. Cítil se trochu hloupě. Nebyl si jistý, co je zvykem při takovýchto setkáních. Čeká Snape, že nyní odejde? Připustí vůbec ráno, že se tohle stalo?

Chvíli trvalo, než Snape odpověděl. "Fajn," řekl, ale to slovo bylo vysloveno tak, že Harryho zabolelo srdce. Více se přitiskl k jeho hrudi a obtočil kolem něj ruce. Jestli Snape chce, aby odešel, tak ať to zatraceně řekne.

 

"Nezranil jsi mě," řekl, a uvažoval, jestli tohle je to, kvůli čemu si Snape dělá starosti. Viděl, jak Snapeovy oči se podívaly dolů. Zvedl prst a nahmatal promodrávající modřinu na krku, kde ho Snape kousl. Vlastně cítil bolest na více místech, ale byl to dobrý druh bolesti. "Neudělal jsi nic, co bych nechtěl."

 

Snape se lehce usmál, ale bylo vidět, že je to hrané. "Můžeš to považovat jako symbol uznání, až to budeš vyprávět svým kamarádíčkům Nebelvírům."

 

A to... o tom to celé je, ne snad? Prožít své Poprvé, aby mohl být považován za dospělého kouzelníka a všichni ho přestali otravovat. Cítil překvapivě málo radosti nad tím, že se mu podařilo dosáhnout toho, čeho chtěl.

 

"Severusi ..." Harry ucítil uvnitř sebe cosi chladného, když viděl jak sebou Snape trhnul při vyslovení jeho jména, ale jen nerad by zapomněl na trochu sblížení, kterého dosáhli. Položil ruku na Snapeovu, jemně ho hladil palcem a uvažoval co měl do pekla v plánu říct.

Snape tázavě pozvedl obočí, a Harry strnul. Připravil se na očekávané odmítnutí. Je čas, abyste se vrátil na kolej, pane Pottere...

 

Než to Snape mohl vyslovit nahlas, Harry spěšně vyhrkl, "Mohl bych dnes v noci zůstat s tebou?"

 

Výraz naprostého překvapení, který přelétl přes Snapeovu tvář, byl téměř komický. "Tady, se mnou?" řekl, jako by nikdy ve svém životě nic takového neslyšel. "Proč?"

Harry cítil, jak se červená, ale nesklonil pohled. Jeho srdce divoce tlouklo. "Pro-protože bych chtěl." Nevěděl, jak to jinak vysvětlit a cítil se mizerně, když si uvědomil, že to patrně jako vysvětlení stačit nebude.

 

Ale něco ve Snapeově pohledu se uvolnilo. Položil ruku na Harryho pas. "Harry," řekl tentokrát jemněji. "Opravdu by ses měl vrátit ke svým kamarádům."

 

Vrátit se ke svým přátelům. To znamenalo víc než jen to, kde stráví dnešní noc. Harry o tom přemýšlel, když znovu položil hlavu na polštář. Vzpomněl si na Rona a Hermionu, na Freda a George , Nevilla, Colina a ostatní kamarády, které získal od začátku svého studia v Bradavicích. Snape nikdy nebyl přítel – a možná nikdy nebude – ale přesto si Harry nedokázal představit, že by sdílel tento druh intimity s kýmkoli jiným.

Možná, že někteří lidé mohou být víc než přátelé, aniž by někdy byli přáteli.

 

"Nikdy jsem ti nepoděkoval," řekl nepřítomně. Cítil se v klidu a bezpečí, se Snapeovou rukou položenou na svém boku. "Za zachránění mého života,  toho prvního roku, co jsem byl tady."

 

Chvíli bylo ticho.

 

"Nemusíš mi děkovat, Harry." Snapeův hlas zněl hořce, jakoby sám pochyboval, že něco takového udělal.

 

"Ale ano." Harry vzhlédl a zamračil se, když si všiml tíhy tolika let samoty, která se odrážela ve Snapeově pohledu. Jak dlouho vlastně žije Snape zde ve sklepeních sám? Kdy naposled se na něj někdo podíval s něčím jiným než podezřívavostí a záští, nebo se ho dotýkal a cítil k němu něco?

Kdy naposledy někoho napadlo pozastavit se nad těmito věcmi kolem něj?

 

"Chci zůstat," řekl Harry tiše a sklonil se, aby vtiskl polibek na Snapeova ústa. Nechal polibek prohloubit, jemně spojil jejich rty, dokud mezi nimi nebylo nic víc než jejich zrychlený dech.

 

Snape zůstal na dlouhý moment strnule nehybný, než se jeho vzdor rozplynul s roztřeseným povzdechem. "Dobře," zašeptal a přitáhl si Harryho blíž, dokud nebyl uvelebený těsně u něj.

 

Vtiskl letný polibek do Harryho vlasů, než se položil na polštář za sebou. "Ale jen pro dnešní noc."

 

V těch slovech zněl určitý příslib, Harry se usmál a užíval si pocitu být u Snapea. Možná - jen možná - nebude sám, komu bude chybět síla tohoto momentu.

 

A možná, pokud tomu osud bude příznivě nakloněn, tohle nikdy nemusí skončit.

 

~ * ~

 

Byla to jen čirá slabost, která ho donutila dovolit chlapci zůstat. Protože Snape moc dobře věděl, že jakmile nastane ráno, Harry bude pryč a nikdy se nevrátí. To vědomí bylo hořkou pravdou, díky které si bolestně uvědomoval pomíjivost tepla těla v jeho objetí, vlasů šimrajících ho pod nosem, tlukot srdce bijícího vedle jeho vlastního.

 

A přesto... Harry řekl, že chce zůstat. Snape odmítal připustit si, co by to mohlo znamenat. Protože Harry ho přece nemůže chtít, ne snad?

 

Nebo ano?

 

Snape odsunul tyto myšlenky stranou a pevněji objal Harryho. Nechtěl myslet na to, jak vlastnické tohle gesto je. Pošetilí Nebelvíři, vždy se po hlavě vrhají do smrtelného nebezpečí. Jestli se ho Harry chce zbavit, bude to Snapeovi muset jasně říct.

 

Protože Snape ho sám od sebe rozhodně jít nenechá.

 

 

Konec

Poslední komentáře
15.03.2016 23:13:36: Tak aspoň na něčemse shodli, neumí si říct odejsi :D takže zase spolu....Sice sem nedávám otravnou r...
16.02.2016 11:31:06: Employ emotionally colored language or formal tone depending on the kind of academic essay, use dive...
16.02.2016 11:30:58: Employ emotionally colored language or formal tone depending on the kind of academic essay, use dive...
12.12.2013 13:25:27: Jen nezapomeňte, celkový cíl chcete dosáhnout, je dostat čtenáře k identifikaci s vámi a pak, doufej...