Gerylla01

Where your mother’s blood dwells

Část 2.

Když se probudil, první věc (nebo lépe řečeno: osoba), které si všiml, byl Snape tiše sedící na židli vedle jeho postele, a velmi, velmi zvláštní a neznámý výraz jeho tváře.

 

Vypadal smutně. A provinile. A jeho tvář postrádala jakoukoli známku dřívějšího znechucení, vzteku nebo chladnosti. Očima poněkud neklidně sledoval Harryho obličej, ale snažil se usmát, když viděl, že Harry otevřel oči.

 

„Dobré ráno,“ řekl a posunul Harrymu brýle na nos. Harry překvapením zavřel oči.

 

Svět je u konce. Snape je zdvořilý. Nebo dokonce hůř: Snape se choval přátelsky k  Harrymu Potterovi? Harry dokonce zapomněl odpovědět. Zaslechl hlasitý povzdech.

 

„Omlouvám se,“ řekl Snape a Harry vytřeštil oči, zorničky rozšířené šokem. Muž vstal. „Nechtěl jsem tě vyděsit...“ Ale povedlo se, pomyslel si Harry. Snape se znovu zkusil usmát. „Dojdu pro Madam Pomfreyovou...“ v jeho hlase byla stále patrná omluva. Když zmizel někam ke kanceláři ošetřovatelky, Harry se posadil a pomalu se protáhl. Cítil se skoro úplně zdravý, alespoň fyzicky. Jeho zlomená ruka i žebra byla uzdravena, většina jeho modřin značně vybledla a všechny části jeho těla se zdály být bez bolesti. A to nejdůležitější: jeho ústa už nebyla vyprahlá jako Sahara. Mohl volně polykat a ta nechutná, kovová pachuť krve a špíny zmizela.

 

Ale přesto všechno si nemyslel, že je v pořádku. V prosvětlené ošetřovně na Harryho ještě více dolehla temnota minulých dní a stále pro sebe neviděl žádnou budoucnost. Když je Sirius mrtvý, ke komu mohl jít a kde žít? Potřeboval ochranu matčiny krve, ale jeho vlastní krev ho zradila, když ho předala Voldemortovi. Neměl žádnou budoucnost, ale byl živý. Znovu. Zdálo se, že je Brumbál profesionálem v udržování ho naživu, jediný problém byl, že po každé záchraně se Harry cítil znechucený životem více než předtím. Nyní ve skutečnosti nechtěl žít. Ne se vzpomínkami, které si přinesl ze zajetí.

 

Dveře kanceláře se otevřely a madam Pomfreyová, Brumbál a Snape vyšli ven. Tentokrát se naštěstí Brumbál nesmál jako to dělá normálně, protože to, a tím si byl Harry naprosto jistý, by jen zvýšilo jeho nenávist k tomu bělovousému muži na neuvěřitelnou úroveň.

 

Harry se na ně nepřátelsky podíval a pak odvrátil tvář. Pro větší pocit ochrany pevně přitáhl kolena k hrudi.

 

„Nechci mluvit,“ promluvil první. „S nikým. O ničem,“ dodal.

 

„Přišel jsem se omluvit, Harry. Protože jsem selhal,“ řekl ředitel. „Neměl...“

 

„Nechci mluvit,“ zopakoval Harry bez jediného pohledu na toho starého muže.

 

„Pane Pottere, nejdříve byste měl něco sníst,“ řekla věcně ošetřovatelka, „a protože tady profesor Snape je odhodlaný zůstat s vámi, souhlasila jsem, aby tu zůstal a pomáhal vám v příštích několika dnech.“

 

Harry se na ně letmo podíval a všiml si, že oba muži stojí se svěšenými rameny a nějak… omluvným způsobem. Nesmazalo to Harryho nenávist vůči nim, ale zvědavost zvítězila nad odporem ke Snapeovi. Ten mizera s ním chtěl zůstat? No dobře tedy. Může – pokud se vyvaruje jakýchkoli sarkastických poznámek a ponižujících komentářů.

 

Pomalu přikývnul, ale neřekl ani slovo. Pod jeho ostrým pohledem ředitel opustil nemocniční křídlo. Mezitím se objevil domácí skřítek s podnosem jídla a položil ho na vedlejší postel. Byl na něm jen pohár masového vývaru, což podnítilo Harryho zvědavost.

 

„Jak dlouho jsem byl..“ nemohl dokončit tu otázku. Ve Voldemortově zajetí? V pekle? V podzemí?

 

„Šestnáct dní,“ řekl Snape jemně a přisunul podnos blíž a posadil se na postel vedle Harryho. Harry ztuhnul a odtáhl se. Profesor si povzdechl. „Uklidni se. Jen ti chci pomoct. Pokud mě necháš…“

 

Výraz tváře toho mizery Harryho opět zklidnil. Vinu, která v něm byla jasně vepsaná, mohl Harry lehce rozpoznat i bez znalostí nitrozpytu.

 

Harry znovu kývl a nedůvěřivě se podíval na Snapea. Muž mu pomohl posadit se a položil mu tác na klín. Když Harry zjistil, že je příliš slabý aby zvedl lžíci až k ústům, Snape ji převzal a opatrně ho krmil.

 

První lžička chutnala lépe než co kdy Harry jedl. Jeho hladovějící žaludek se uvolnil, když ho naplnila ta teplá tekutina. Po každé lžičce musel chvíli počkat, než mohl opět polknout. Zatímco Harry jedl, sledovala je oba madam Pomfreyová. Po chvilce odešla bez jakýchkoli komentářů nebo připomínek.

 

Když Harry dojedl svou polévku (nebylo to více než polovina talíře), opřel se zpět, signalizujíc, že už víc nesní, Snape vzal talíř a položil ho zpět na podnos. Potom si odkašlal.

 

„Po- Harry, musím si s tebou promluvit...“ začal nejistě, což bylo u něj velmi neobvyklé.

 

„Nechci s vámi mluvit,“ řekl Harry, lehl si a otočil se k druhému muži zády. „Myslím, že není o čem mluvit.“

 

Po krátké odmlce se Snape znovu ozval-

„Ale je. A ve skutečnosti je toho plno.“

 

„Přesto si nemyslím, že bych s vámi chtěl mluvit,“ zamumlal Harry. „Nevím co způsobilo tuhle náhlou změnu, možná jen že mě teď litujete, nevím, a je mi to jedno, nechte mě prostě být.“

 

„Ne... nenechám,“ řekl Snape rychle. „Nemůžu.“

 

„Nemůžete co?“ vyprskl Harry a otočil se k tomu muži.

 

„Omlouvám se, Pottere. Je to jen má vina a chci ti všechno říct...“

 

Harry se posadil.

 

„Co je vaše chyba, Snape?“ Oči ho pálily hněvem. „To, že se mě teta zřekla? Nenávist mého strýce? Voldemortova schopnost zjistit, že strážná kouzla zmizela? Mučení od vašich smrtijedských kolegů?“ potřásl hlavou. „Ne. Máte své chyby, ale tohle vůbec není vaše chyba!“ skončil, trochu zděšený svými slovy. Obhajoval Snapea? Omlouval Snapea?  Zbláznil se?

 

„Ano.“ Mužův tón zněl tak konečně, až to Harrym otřáslo.

 

„Nebuďte směšný, profesore,“ vyštěkl Harry a všiml si, že to znělo skoro slušně.

 

„Nejsem,“ Snape se napjal. „Mohl jsem tomu předejít. Všemu z toho.“

 

Vzduch zmrzl. Harry rozpačitě zamrkal. Jistě, nikdo z nich nebyl v jeho mysli.

 

„Podívejte,“ začal Harry, „jen kvůli tomu, že jste z těch hodin... doučování lektvarů věděl, že můj domov nebyl zrovna perfektní, jste nemohl tušit, že se mě zřeknou!“

 

„Neobhajuj mě!“ vykřikl náhle Snape a pozvedl svůj pohled z podlahy. „Nezasloužím si tvou obranu, Po-Harry,“ dodal trochu tišeji.

 

„A znamená ta věc s ‘Harrym ‘?“ všiml si Harry toho přeřeknutí, což mu připomnělo, aby se na tuhle otázku zeptal. „Co se děje?“

 

„Necháš mě prosím vysvětlit ti to?“ Snape znovu vypadal, jako kdyby se chtěl omluvit. Harry pokrčil rameny.

 

„No, pokud se chcete obviňovat, proč vás nenechat?“ Byla to zcela jasně drzost, ale Harry tím Snapea nerozzuřil. Místo toho ten muž znovu sklonil hlavu.

 

„Je to dlouhý příběh, ale chci ti ho odvyprávět tak rychle jak budu moci....“

 

„Máme čas,“ řekl náhle Harry a překvapil tím sám sebe. Snape se na něj udiveně podíval. Pak kývnul.

 

„Nechoval jsem se k tobě jako dospělý člověk, Pottere,“ tohle přiznání pro něj jistě nebylo snadné, ale přesto Snape neodvrátil pohled. „Choval jsem se jako stupidní idiotské dítě. Od první chvíle.“ Polknul a potřásl hlavou. „A to jsem byl tak pyšný na to, že jsem rozumný člověk!“

 

Opakované omluvy Mistra lektvarů nějak smyly Harryho nenávist k němu. Teď byl jen zvědavý.

 

„No, pokud myslím, že jste mě nenáviděl jen kvůli mému otci...“

 

„Ne.“ zastavil ho Snapeův hlas. „Není pravda, že bych tě nenáviděl kvůli tvému otci. Nenáviděl jsem tě hlavně kvůli tvé matce.“

 

Harry byl zmatený.

 

„Mé... matce?“

 

Snape si dal tvář do dlaní. Po chvilce zvedl hlavu a rukou si prohrábl své mastné vlasy.

 

„Ano,“ řekl nakonec. „A byl jsem příliš dlouho zaslepený mou nenávistí z dětství.“ Podíval se Harrymu přímo do očí. „Byl jsem idiot... a teď nevím jak napravit náš vztah, jak splatit ty ztracené roky, jak tě odškodnit za ty dva týdny ve vězení Temného pána – a jak poprosit za odpuštění...“ Harry strachy ani nedýchal.

 

Pokud by si nebyl jistý, že tento muž je opravdu Severus Snape, jeho učitel lektvarů v posledních pěti letech, Harry by ho nikdy nepoznal. Něco se děje, a Harry nemohl přijít na to co.

 

„Profesore,“ řekl tiše, zatímco jím probíhalo množství emocí, „já – chápu, že jste mě nenáviděl. Je to v pořádku – tím myslím, že to není problém. S těmi dvěma týdny jste neměl nic do činění....“

 

„Mohl jsem tě vzít pod mou ochranu,“ řekl Snape a Harry se otřásl.

 

„No, bez urážky, pane, ale nemyslím si, že bych přijal vaši ochranu,“ zamumlal zmateně. „Náš vztah nebyl příliš dobrý, abych akceptoval takovou nabídku...“

 

„Což je opět má chyba,“ řekl Snape pevně. „Udělal jsem vše pro to, abychom se nikdy nemohli normálně zdvořile bavit, nemluvě o nějakém lidském vztahu, a to jen proto, že jsem nedokázal odpustit své dětsví svému otci – a tvé matce.“

 

Harry se zamračil.

 

„Byl to můj otec, kdo vás ponižoval, a ne má matka!“

 

„To ano, ale...“ Snape se na chvilku odmlčel. Když znovu otevřel ústa, Harry mohl v jeho hlase slyšet odhodlání. „Pottere, jistě si pamatuješ pár věcí, které jsi viděl v mých vzpomínkách, že ano?“

 

Harry zrudnul a zadíval se na své ruce.

 

„Omlouvám se za mou... zvědavost, pane. Já...“

 

„Ne, teď nemám na mysli myslánku. Vím, že jsi viděl několik jiných vzpomínek...“

 

„Jo,“ zamumlal Harry a vzpomněl si na Snapeovy rodiče, jak se hádají, a otec se výhružně naklonil k matce. „Ano, něco jsem viděl...“

 

Snape vypadal, že ví, o čem Harry přemýšlí, a přikývnul.

 

„Manželství mých rodičů nebylo dobré. Byl to domluvený sňatek, před svatbou se vůbec neznali – a od začátku se neměli rádi. Otec se brzy porozhlédnul se po někom jiném aby...“ Harry poprvé v životě viděl neblaze proslulého Mistra lektvarů, kterému došla slova.

 

„Rozumím,“ zašeptal Harry rozpačitě.

 

Snape si oddechl.

 

„Opustil mou matku, když mi bylo šest a úplně z mého života zmizel. Sebral všechny peníze, které jsme měli, dokonce i matčiny. Nechal nám jen dům a nábytek. Přistěhoval se ke své milence a jednou provždy opustil kouzelnický svět. Matka mi řekla, že otcova milenka byla nějaká mudlovská žena, a od toho okamžiku jsem mudly ze srdce nenáviděl. Jako dítě jsem předpokládal, že všichni jsou odporní a nezaslouží si žít. Matka mě v těchto názorech podporovala, a po čase vstoupila do služeb Temného pána. Cílem jejího života bylo najít otce a jeho novou rodinu a všechny je zabít. Mnohokrát, když odcházela na setkání smrtijedů, mě nechávala samotného a já se nudil. Začal jsem číst jen proto, abych se z té samoty nezbláznil. Má matka uctívala černou magii. Když jsem začal studovat v Bradavicích, znal jsem skoro každé zaklínadlo z černé magie. Ale byli jsme chudí a já nebyl zrovna společensky založený – předtím jsem potkal jen několik dětí stejného věku – takže jsem od první chvíle zůstával sám, stranou od společnosti studentů. Tvůj otec si mě vybral hned druhý den, a od té chvíle mi nedopřál chvíli klidu. Nesnášel jsem své dětství. A můj otec byl zodpovědný za... za všechno. Nenáviděl jsem ho a myslím, že mu nikdy nedokážu odpustit,“ oči se mu rozostřili a byl znovu ponořený ve svých myšlenkách.

 

Harryho údiv rostl každou minutou. Proč mu tohle všechno Snape říká?

 

„Byli jsme ve třetím ročníku, když se stala nehoda při hodině lektvarů. Tvé matce, Lily Evansové, se podařilo vyhodit její kotlík do vzduchu, a exploze odhodila její tašku k mým nohám. Otočila se vzhůru nohama a veškerý obsah vypadl na podlahu. Sklonil jsem se, abych jí pomohl dát věci zpět, a vtom jsem si všiml nějaké fotky. Byla to typická mudlovská fotka typické mudlovské rodiny... jen jedno nebylo typické: Uviděl jsem svého ztraceného otce šťastně stát vedle smějící se hnědovlasé ženy, s levou rukou na jejím rameni a pravou kolem jejího pasu a usmíval se na ni tak vřele...  Sotva jsem se mohl pohnout. Strnul jsem, srdce mi bilo jako splašené, a od té chvíle jsem Lily Evansovou z celého srdce nenáviděl...“

 

Harry cítil, jak jeho končetiny ztuhly a svět vypadal nějak odlišně. Znamená to...?

Poslední komentáře
19.03.2016 07:26:35: If you’re ready to buy assignment, just ask our experts “do my assignment,” http://editrelief.com we...
17.01.2014 20:19:00: Hello! gdgdakg interesting gdgdakg site! I'm really like it! Very, very gdgdakg good!
19.01.2013 14:11:35: Cheap custom essay writing service is available, if you open this Web page "topwritingservice.com" a...
12.01.2013 02:35:58: Are you tited of completing of writing tasks? View best essay writing service review "essaysreview.c...